Domečky

Vítáme vás na stránce nového projektu, který je zaměřený na tvorbu dřevěných osmibokých domečků. Bydlení v takových  domečkách, které jsou celoročně obyvatelné, pozitivně ovlivňuje váš život díky energetickému přínosu, jež je založený na posvátné geometrii stavby - na již zmíněné osmibokosti. Jedná se o projekt, který dlouhou dobu zrál, aby poté mohl být opravdovým přínosem pro každodení životy lidí.

Proč osmibokost?

Každý člověk potřebuje místo, kde pociťuje bezpečí, může si odpočinout, trávit příjemné chvíle sám či s blízkými. Je to jedna z nejzákladnějších lidských potřeb a zároveň i předpokladů dalšího rozvoje. Lidské příbytky se vyvíjí skrze dlouhá tisíciletí spolu s člověkem, v souladu s jeho potřebami, vnímáním a interpretací světa. Od pravěkých spíše ještě "nor" - různé se přirozeně vyskytujících úkrytů, jeskyň apod., přes již aktivně tvořené polozemnice, rondely až k jednoduchým chýším či stavením, od kterých již můžeme vnímat podobnost se soudobými stavbami. Vždy však bývalo nejdůležitější ono "teplo rodinného krbu", tedy naplnění oné prazákladní potřeby úkrytu.

Dnešní doba ekonomického blahobytu umožnila nebývalý rozvoj technologií, materiálů a způsobů technické inovace našich obydlí. Dopracovali jsme se k efektivním mnohapatrovým budovám, k betonu, železu, azbestu a všudypřítomným pravým úhlům. Mnozí však vnímají, že ono opojení technokratickou mocí nám nakonec zas tolik štěstí nepřineslo a pro reálný život si tak volíme raději místa více organická, hřející nás pocitem blízkosti přírody, z které vycházíme. V současném přetechnizovaném světě pak často hledáme kompromis mezi pohodlím a syrovou skutečností - ať přechodně, formou výletů, dovolených ideálně do "člověkem nedotčené přírody" či jen "na chatu" či nacházíme řešení stálejší - skrze změnu základního bydlení. V novodobých stavbách, poplatných spíše ekonomické efektivitě, egu architekta či vyřešení "otázky lidských zdrojů", jsou pocity obyvatel často až na posledních příčkách priorit. Ne vždy je to úmyslem, avšak spíše důsledkem snížené citlivosti tvůrců k oněm hlubokým podvědomým bázím naší psychiky. Materialismus tak dosahuje svého vrcholu, aby si paradoxně člověk v hypermoderním věžáku znovu-uvědomil svou touhu po přirozenosti, ale zase se nechce vzdát komfortu a vymožeností. V souvislosti s tím se i ozývají naše těla (jsou přírodní) např. formou alergií na syntetické materiály či nejrůznějšími psychosomatickými problémy. Naštěstí nám moderní doba dovolí svobodně volit své bydlení a najít si takové, kde se cítíme skutečně dobře, i tam někde hlubko pod hladinou běžného vnímání. Ženy, jako jemnější a krásnější polovina lidstva, které stále ještě většinově zajišťují ono "teplo domova", často si tyto potřeby uvědomují dříve a hlouběji než silnější a tvrdší muži.

Můžeme si však zvolit i cestu harmonie - rovnováhu mezi mužským a ženským, mezi techikou a přírodou, mezi pravým úhlem a kruhem.

Lidstvo brzy přišlo na to, že stavět obydlí čtvercového či obdélníkového půdorysu je pro realizaci velmi snadné a drží se toho až do současnosti. Oproti tomu sakrální stavby byly dříve spíše kruhové, vycházející ze svatohájů, menhirových kruhů, později přerozených v románské rotundy či závěry katedrál. Kruh jako místo pro bydlení se pak dochoval např. u Indiánů s jejich teepee, nebo ve velmi specifických podmínkách mongolských suchých větrných plání až dodnes jako jurty. Mnozí opětovně zkouší vyřešit onen "pocit vykořenění", provázející pobyt v moderních domech návratem k těmto starobylým možnostem, aby se dříve (první ochlazení v teepee) či později (údržba a životnost jurt) přesvědčili o jejich nepřílišné vhodnosti v našem klimatickém pásmu, ačkoli ten pocit přináší pro mnohé skutečně lepší. Často se pak oni obyvatelé shodují, že takové prostory při pobytu působí na psychiku lépe, ale onen plně kruhový tvar má i jiné, nečekané a úplně opačné projevy - tj. že se zde vše jakoby "točí", že dynamika energie je prostě příliš velká a tak tam nemohou spát, musí si zvykat či složitě hledat vhodnu pozici lůžka. Zřejmě v něčem jsme na tom podobně jako ona akvarijní rybka, která se bez fixního hraničního bodu prostoru také neobejde. Tepelné chování takových staveb v české zimní sezóně je pak pro běžného člověka nevyhovující.

Lze tedy dnes - v moderní době, vytříbit, spojit, inovovat a realizovat výhody předešlých zkušeností lidstva s bydlením ? S námi ANO! Aspirujeme-li na takový cíl, musíme ještě podrobněji uchopit ony výhody a nevýhody. Stavby kruhové, které jsme již výše zmínili, jsou povětšinou alternativou ke stavbám definovaným pravými úhly. Zmínili jsme, že čtverce a obdélníky jsou vhodné pro snadnou realizaci, o námi sledovaném záměru hluboké psychické pohody se to však již říci nedá. Je známo, že citliví jedinci spatřují či cítí hlavně v těsné blízkosti pravého úhlu negativní energii. Vnější pravý či ostřejší úhel, jakoby podle nich "řezal" okolní prostor, ve vnitřním se pak "drží a víří" negativní energie. Pro lepší představu si můžeme uvést chování těchto úhlů ve větrném prostředí, kde se kolem nich vyskytují vzdušné turbulence. To jemné vnímání sice všichni nemáme, ale mnozí to tak intuitivně cítíme. Dostáváme se tak k řešení "něco mezi", kdy můžeme rozšířit počet půdorysných úhlů, abychom ten čtverec více připodobnili ke kruhu, ale zase ne moc. Je tedy třeba navštívit vody posvátné geometrie, prostorové resonance a jiných, dosud nedoceněných disciplín, jako např. v Evropě zdomácnělá numerologie, prapůvodně odvozená z hermetických nauk. Stačí se však podívat na to nejzjevnější.

Pohleďme na náš hlavní, společný domov - planetu Zemi a její roční cyklus oběhu kolem Slunce. Ten je definován jarní a podzimní rovnodenností a letním a zimním slunovratem. Ačkoli moderní věda tyto body v čase objevila až v pozdní době, byly odpradávna ctěny ve svátcích i např. menhirových stavbách. Evropa, včetně našeho území byla po nejvíce času i prostoru obývána Kelty (celkové označení jejich kmenů, včetně tzv. Protokeltů apod.), kteří ony rovnodennosti a slunovraty označovali jako svátky Slunce a mezi nimi ctili i další čtyři svátky Země (př. Samhain - Dušičky, Beltine - čarodejnice apod.). Názvy těchto svátků známe ze západních nářečí či jako přejmenované svátky slovanské.

Důležité je, že pokud rok vyznačíme jako kruh, pak čtveřice slunečních a čtveřice zemských svátků dělí tento kruh na osm základních částí.

Také kompasem jsme zvyklí takto definovat základní směry. Můžeme proto dovozovat, že ona osmerečnost je harmonií mezi slunečním a zemským, aktivním a pasivním, mezi absolutním pohybem a stagnací. Máme-li též čtyři živly aktivní a čtyři pasivní, harmonii získáme jejich střídáním v osmerečnosti. Nahlédneme-li pak do oné dochované numerologie, popisuje osmičku jako číslo rovnováhy a stability, pro domov ideálních atributů. Osmistěn působí jako harmonický kompromis mezi čtvercem (Země, hmota) a kolem (Slunce, Duch), jednotí jejich pozitivní vlastnosti, vnáší rovnováhu mezi opačné póly, jeho symetrie působí souladně na vnitřní psychiku, symbolizuje jednotu "toho, co je nahoře a toho co je dole". Taktéž známé Feng-shuei dělí prostor do osmi plus jednoho (střed) segmentu. I pro nás, po více než ročním bydlení v takto osmistěnnném domečku, jsou to poznatky vycházející ze zkušenosti.

Tento námi nabízený osmiboký zahradní domek v symetrii oktagonu je koncipován jako multifunkční objekt, který vyhoví většině vašich přání v rámci celoročně obyvatelného zatepleného prostoru. Lze jej použít jako klasický zahradní domek k relaxaci, ke společenským akcím s rodinou a přáteli, jako prostor pro vaše zájmy i podnikání typu ateliér, jógová meditační místnost, ale i jako celoročně obyvatelné útulné zázemí nebo jen jako skladovací prostor.

- Technická a obchodní část je teprve v přípravě.

- Jedná se o difuzně prostupnou izolovanou dřevostavbu.

- Možnost individuálních požadavků na dispozici apod..

- V případě zájmu o bližší informace nás oslovte na: dita.centrumruna@gmail.com